Proofreading.cz
Základní informace o zdroji
| Podtitulek | Kouzlo slov ve vašich službách |
|---|---|
| Domovská stránka | https://proofreading.cz/ |
| RSS export | https://proofreading.cz/feed/?post_type=post |
Systémové informace o zdroji
| ID | 181 |
|---|---|
| Jmenné ID | proofreading |
| Články ručně přidává správce systému | NE |
| Články jsou schvalovány správcem | NE |
| Titulek zdroje stahován z RSS exportu | ANO |
| Kontrola aktuálnosti proběhla | 24. srpna 2019 05:55 |
| Návratový kód | HTTP 304 |
| RSS export naposledy zpracován | 13. srpna 2019 11:45 |
| Kontrola aktuálnosti naplánována na | 24. srpna 2019 06:25 |
Nebojme se výpůjček
Nedílnou součástí vývoje každého jazyka vždy byly tzv. výpůjčky neboli slova převzatá z jiných jazyků, laicky cizí slova. Ve většině evropských jazyků najdete tisíce, někdy i desetitisíce takových přejatých výrazů. A v každé době mají výpůjčky…
Několikanásobný podmět – kde se často chybuje
Shoda přísudku s podmětem patří k základním učivům hodin českého jazyka. Nemám ambici zde podávat ucelený přehled jednotlivých pravidel pro tuto shodu. Ostatně pokud byste o takový přehled stáli, zpracovali jsme ho v tomto díle Hříchů pro šíleného…
Doslovné překlady jsou vážně mor
Před pár dny jsem se díval na přenos cyklistického závodu. Čeští komentátoři si nevedli špatně, ale hned bylo poznat, že své znalosti ze světa cyklistiky čerpají v anglicky psaných/mluvených médiích. Protože přebírali různé zavedené pojmy a slovní…
Pozor na juxtapozice!
Už jste někdy slyšeli slovo „juxtapozice“? Tak trochu doufám, že vám je tento výraz alespoň povědomý, protože už jsme o něm psali v 9. díle našich „Perliček z historie češtiny“. Tam jsme se o nich ale jen zmínili v rámci výkladu o vývoji našeho jazyka,…
Proč Češi říkají „bejt“ místo „být“
Na žádost jednoho z našich čtenářů v diskusi jsme připravili krátké pojednání o tom, proč obecná čeština používá ve většině výskytů dvojhlásku „ej“ namísto spisovného „ý“. Obecné příčiny změn Jak podrobněji popisujeme v naší knize Pište správně česky,…
Čtyři kroky k lepšímu slovosledu
Na rozdíl například od angličtiny, kde je slovosled v zásadě fixní, má čeština tzv. volný slovosled. Znamená to, že slova ve větě můžeme (a v řeči to také přirozeně děláme) libovolně přeskupovat, aniž bychom se tím provinili proti přirozeným…
Proč se latině říká „mrtvý jazyk“?
Označovat latinu jako „mrtvý jazyk“ se stalo rozšířenou frází – znají ji i lidé, kteří se jinak o jazyky (natož právě o latinu) vůbec nezajímají. Proč dostala takové označení? A je opravdu mrtvá, nebo je to celé trochu jinak? Jak byste na otázku, proč…
Slovák, Polák a jiné nadávky
Nebojte – tento článek nebude v žádném případě hanlivý. Nedočtete se v něm nic špatného o příslušnících nám nejbližších slovanských národů. Ostatně v našich žilách koluje podstatný podíl polské i slovenské krve (díky, táto). Budeme mluvit o roli…
Sleva na nového Šíleného korektora
Zvažovali jste, že byste se někomu pomstili zakoupením naší knihy, ale bylo vám líto dát za zmíněný kanadský žertík tolik peněz? Máme pro vás dobrou zprávu. Vydavatelství Zoner Press připravilo pro návštěvníky našich stránek speciální slevovou akci. Do…
Smutný příběh o ING Bank
Omlouvám se, následující příspěvek nebude o pravopisu, o literatuře ani o jiných tématech, kterým se na těchto stránkách věnujeme především. Zároveň ho nepíšu jako odborník na PR, UX ani na žádný jiný obor, na který byste si snad v souvislosti s tímto…
Moje desítka
Zkoušeli jste někdy sestavit žebříček svých nejoblíbenějších knih? Já ano – a zjistil jsem, že to vůbec nejde. Určit napříč všemi těmi žánry a styly, mezi literaturou faktu, romány i básnickými sbírkami ty nejoblíbenější kousky nějaká rozumná kritéria…
Ta báječná česká slovesa!
Toto nebude lingvistický článek ani odborné pojednání, ale oslavná óda. Óda na tu nádhernou výrazivost, kterou našemu jazyku dodává jeho práce se slovesy. Neříkejte, že jste si toho ještě nevšimli. Naše mateřština dokáže přidáváním rozličných předpon a…
Ještě větší bichle, než jsme čekali
Pokud z nějakého důvodu patříte mezi naše čtenáře, možná vás potěší informace, že v těchto dnech šla do prodeje už třetí, znovu výrazně obohacená verze naší knihy Pište správně česky – poradna šílených korektorů. V aktuálním vydání jsme opět vychytali…
Má čeština bohatší fonetiku než angličtina?
Lidé, kteří se trochu blíže seznámí s angličtinou (tedy dnes už prakticky všichni), získají často dojem, že náš jazyk je po zvukové stránce bohatší než angličtina. Jinými slovy že v češtině se používá širší paleta hlásek než v angličtině. Je to…
Dva druhy knihomolů – který z nich jste vy?
„Existují dva druhy lidí: Jedni dělí lidi na dva druhy a ti druzí nikoliv.“ Tenhle známý bonmot dobře vystihuje, jak všudypřítomné je kategorizování všech a ve všem. Jsem si tedy vědom toho, že už samotným tématem tohoto článku se dopouštím The post Dva…
TRPNÝ ROD – 3. díl: Jak ho v textu omezit
V tomto seriálu už jsme si vysvětlili, proč to s trpným rodem nesmíme přehánět a že jedna jeho podoba je přece jen přijatelnější než ta druhá. Teď vám předložíme pár metod na to, jak můžete jeho výskyt ve svých textech omezit. Abyste The post TRPNÝ ROD…
TRPNÝ ROD – 2. díl: Není pasivum jako pasivum
V 1. díle tohoto miniseriálu jsme si vysvětlili, proč je časté používání trpného rodu v češtině nepřirozené. Dnes si ukážeme, že jeho zvratná podoba je přece jen přijatelnější než podoba opisná. Když je původcem latina Časté užívání opisného tvaru…
TRPNÝ ROD – 1. díl: Proč s ním musíme šetřit
Jedním z nejhorších stylistických nešvarů znetvořujících tvář českých textů je nadužívání trpného rodu neboli pasiva. Připravili jsme proto pro vás třídílný seriál, v němž se vás pokusíme motivovat k tomu, abyste se snažili mu vyhýbat, a taky…
Češi jsou mistři humoru. Vážně
Všude na světě najdete lidi s báječným smyslem pro humor. V některých národech je navíc styl humoru velmi charakteristický, třeba v Británii. Ale já si dovolím vyřknout smělé tvrzení, že Češi patří k národům, jejichž vztah k humoru je vůbec…
Aby jsme – může na tom tvaru něco být?
Velká většina lidí, kteří mají aspoň trochu nadprůměrné znalosti pravidel češtiny (a já nepochybuji, že to platí o vás všech, kdo čtete tyto řádky), dobře ví o známé pravopisné chybě, kterou často vídáme i slýcháme: použití nespisovného – a…
Stránky Proofreading.cz v nové říze
Tak jste se (a my taky) dočkali. Představujeme vám zbrusu novou podobu našich webových stránek. A protože jsme se v nadpise chtěli vyhnout všem klišé o stránkách „v novém kabátě“ či „v novém hávu“, snad vezmete zavděk řízou. Původní stránky z roku…
Nejlepší kniha všech dob
Pokud vás bulvární nadpis tohoto příspěvku nalákal na to, že provedu velké odhalení nejúžasnějšího literárního díla lidské historie, musím vás zklamat. Žádný zázračný recept, jak takovou volbu objektivně stanovit, nemám. Rád bych se ovšem krátce…
HISTORIE ANGLIČTINY – 14. díl: latinská terminologie
V našem seriálu jsme už podrobně rozebírali, že v anglické slovní zásobě je obrovské množství francouzských a také skandinávských slov. Velmi bohaté zastoupení má ale v anglickém lexiku ještě jedna složka, a sice latinská. Latinská slovíčka byste…
HISTORIE ANGLIČTINY – 13. díl: second vs. other
Vývoj anglických řadových číslovek nevykazuje zásadních zvláštností – snad až na jedinou výjimku. Je jí anglický výraz pro „druhý“, tedy „second“. V číselné řadě působí nepatřičně, protože na rozdíl od všech ostatních řadových (a konec konců…
HISTORIE ANGLIČTINY – 12. díl: mylná dekompozice
Pod tímto hrůzostrašným názvem se ve skutečnosti skrývá zajímavý jazykový jev, který vede ke vzniku nových, naprosto nečekaných slov a tvarů. Pojďme si nejprve vysvětlit, oč se jedná. Vyjádřeno česky, mylná dekompozice je chybné přerozdělení slova…
HISTORIE ANGLIČTINY – 11. díl: redukce slabik
Jedním z běžných rysů vývoje jazyka je, že u některých slov dojde ke snížení počtu hlásek, a dokonce i slabik v důsledku nedbalé výslovnosti. Všichni máme podvědomou tendenci ušetřit tzv. „artikulační energii“ – lidově řečeno výslovnost flákáme. Proto…
HISTORIE ANGLIČTINY – 10. díl: ship, ale skipper
Možná už vás někdy napadlo, proč se kapitánovi říká v angličtině „skipper“ (vyslov [skipr]), když loď se řekne „ship“ [šip]. Logickým odvozením by přece mělo vzniknout spíš slovo „shipper“ [šipr]! V tomto článku pochopitelně nebudeme odpovídat pouze na…
HISTORIE ANGLIČTINY – 9. díl: znělé a neznělé hlásky
Když se budete pídit po přesném významu pojmů znělá a neznělá hláska, dostane se vám ve slovníku dosti „anatomické“ definice, totiž že při formulování znělých hlásek nám kmitají hlasivky (díky čemuž jakoby zazní jasný tón), zatímco hlásky neznělé…
HISTORIE ANGLIČTINY – 8. díl: stupňování přídavných jmen
Dalším nápadným rysem angličtiny, jehož původ se pokusíme objasnit, je dvojí stupňování přídavných jmen. Zatímco některá adjektiva se stupňují přidáním koncovek -er a -est ke kmeni (great – greater – the greatest), u jiných se předsazuje pomocné slovo…
HISTORIE ANGLIČTINY – 7. díl: absence dvojí negace
Pod tímto zdánlivě složitým názvem se skrývá jazykový jev dobře známý z češtiny: Jestliže formulujeme myšlenku v záporu, v řadě případů vyjádříme tuto negaci vlastně dvakrát. Všimněte si třeba vět „nemám žádné auto“ či „nevidím nic“. Z logického…