Proofreading.cz
Základní informace o zdroji
| Podtitulek | Kouzlo slov ve vašich službách |
|---|---|
| Domovská stránka | https://proofreading.cz/ |
| RSS export | https://proofreading.cz/feed/?post_type=post |
Systémové informace o zdroji
| ID | 181 |
|---|---|
| Jmenné ID | proofreading |
| Články ručně přidává správce systému | NE |
| Články jsou schvalovány správcem | NE |
| Titulek zdroje stahován z RSS exportu | ANO |
| Kontrola aktuálnosti proběhla | 18. srpna 2018 15:25 |
| Návratový kód | HTTP 304 |
| RSS export naposledy zpracován | 24. července 2018 10:55 |
| Kontrola aktuálnosti naplánována na | 18. srpna 2018 15:55 |
TRPNÝ ROD – 3. díl: Jak ho v textu omezit
V tomto seriálu už jsme si vysvětlili, proč to s trpným rodem nesmíme přehánět a že jedna jeho podoba je přece jen přijatelnější než ta druhá. Teď vám předložíme pár metod na to, jak můžete jeho výskyt ve svých textech omezit. Abyste The post TRPNÝ ROD…
TRPNÝ ROD – 2. díl: Není pasivum jako pasivum
V 1. díle tohoto miniseriálu jsme si vysvětlili, proč je časté používání trpného rodu v češtině nepřirozené. Dnes si ukážeme, že jeho zvratná podoba je přece jen přijatelnější než podoba opisná. Když je původcem latina Časté užívání opisného tvaru…
TRPNÝ ROD – 1. díl: Proč s ním musíme šetřit
Jedním z nejhorších stylistických nešvarů znetvořujících tvář českých textů je nadužívání trpného rodu neboli pasiva. Připravili jsme proto pro vás třídílný seriál, v němž se vás pokusíme motivovat k tomu, abyste se snažili mu vyhýbat, a taky…
Češi jsou mistři humoru. Vážně
Všude na světě najdete lidi s báječným smyslem pro humor. V některých národech je navíc styl humoru velmi charakteristický, třeba v Británii. Ale já si dovolím vyřknout smělé tvrzení, že Češi patří k národům, jejichž vztah k humoru je vůbec…
Aby jsme – může na tom tvaru něco být?
Velká většina lidí, kteří mají aspoň trochu nadprůměrné znalosti pravidel češtiny (a já nepochybuji, že to platí o vás všech, kdo čtete tyto řádky), dobře ví o známé pravopisné chybě, kterou často vídáme i slýcháme: použití nespisovného – a…
Stránky Proofreading.cz v nové říze
Tak jste se (a my taky) dočkali. Představujeme vám zbrusu novou podobu našich webových stránek. A protože jsme se v nadpise chtěli vyhnout všem klišé o stránkách „v novém kabátě“ či „v novém hávu“, snad vezmete zavděk řízou. Původní stránky z roku…
Nejlepší kniha všech dob
Pokud vás bulvární nadpis tohoto příspěvku nalákal na to, že provedu velké odhalení nejúžasnějšího literárního díla lidské historie, musím vás zklamat. Žádný zázračný recept, jak takovou volbu objektivně stanovit, nemám. Rád bych se ovšem krátce…
HISTORIE ANGLIČTINY – 14. díl: latinská terminologie
V našem seriálu jsme už podrobně rozebírali, že v anglické slovní zásobě je obrovské množství francouzských a také skandinávských slov. Velmi bohaté zastoupení má ale v anglickém lexiku ještě jedna složka, a sice latinská. Latinská slovíčka byste…
HISTORIE ANGLIČTINY – 13. díl: second vs. other
Vývoj anglických řadových číslovek nevykazuje zásadních zvláštností – snad až na jedinou výjimku. Je jí anglický výraz pro „druhý“, tedy „second“. V číselné řadě působí nepatřičně, protože na rozdíl od všech ostatních řadových (a konec konců…
HISTORIE ANGLIČTINY – 12. díl: mylná dekompozice
Pod tímto hrůzostrašným názvem se ve skutečnosti skrývá zajímavý jazykový jev, který vede ke vzniku nových, naprosto nečekaných slov a tvarů. Pojďme si nejprve vysvětlit, oč se jedná. Vyjádřeno česky, mylná dekompozice je chybné přerozdělení slova…
HISTORIE ANGLIČTINY – 11. díl: redukce slabik
Jedním z běžných rysů vývoje jazyka je, že u některých slov dojde ke snížení počtu hlásek, a dokonce i slabik v důsledku nedbalé výslovnosti. Všichni máme podvědomou tendenci ušetřit tzv. „artikulační energii“ – lidově řečeno výslovnost flákáme. Proto…
HISTORIE ANGLIČTINY – 10. díl: ship, ale skipper
Možná už vás někdy napadlo, proč se kapitánovi říká v angličtině „skipper“ (vyslov [skipr]), když loď se řekne „ship“ [šip]. Logickým odvozením by přece mělo vzniknout spíš slovo „shipper“ [šipr]! V tomto článku pochopitelně nebudeme odpovídat pouze na…
HISTORIE ANGLIČTINY – 9. díl: znělé a neznělé hlásky
Když se budete pídit po přesném významu pojmů znělá a neznělá hláska, dostane se vám ve slovníku dosti „anatomické“ definice, totiž že při formulování znělých hlásek nám kmitají hlasivky (díky čemuž jakoby zazní jasný tón), zatímco hlásky neznělé…
HISTORIE ANGLIČTINY – 8. díl: stupňování přídavných jmen
Dalším nápadným rysem angličtiny, jehož původ se pokusíme objasnit, je dvojí stupňování přídavných jmen. Zatímco některá adjektiva se stupňují přidáním koncovek -er a -est ke kmeni (great – greater – the greatest), u jiných se předsazuje pomocné slovo…
HISTORIE ANGLIČTINY – 7. díl: absence dvojí negace
Pod tímto zdánlivě složitým názvem se skrývá jazykový jev dobře známý z češtiny: Jestliže formulujeme myšlenku v záporu, v řadě případů vyjádříme tuto negaci vlastně dvakrát. Všimněte si třeba vět „nemám žádné auto“ či „nevidím nic“. Z logického…
HISTORIE ANGLIČTINY – 6. díl: pomocné „do“
Bezesporu jedním z nejzajímavějších rysů anglické skladby je používání pomocného „do“ v otázkách a v negaci. Už na základní škole jsme se učili skládat základní věty typu „do you ride?“ a „I do not ride“. Pokud jste četli i minulé díly našeho seriálu,…
HISTORIE ANGLIČTINY – 5. díl: prameny poznání o jazyce
V článcích, které se zabývají dějinami angličtiny, jsme už uvedli mnoho informací o tom, jak se vyvíjela ta která hláska a jak se různá slova vyslovovala v jednotlivých historických obdobích. Následuje logická otázka, odkud to všechno víme. V minulých…
HISTORIE ANGLIČTINY – 4. díl: Velké samohláskové posouvání
Jako „Velké samohláskové posouvání“ (Great Vowel Shift) označujeme proces, který se v angličtině odehrál především v období rané nové angličtiny (Early Modern English), tedy zhruba v letech 1500–1650. V této době změnila velká část samohlásek svou…
HISTORIE ANGLIČTINY – 3. díl: chaotický pravopis
Před více než sto lety britský spisovatel Jerome Klapka Jerome napsal o své mateřštině toto: „Anglická výslovnost je překážkou našeho postupu. Anglický pravopis byl asi určen hlavně k tomu, aby jím byla výslovnost zakuklena. Je to vtipný nápad, jak…
HISTORIE ANGLIČTINY – 2. díl: ztráta flexe
Pojem „flexe“ je vám asi většinou znám, ale pro jistotu připomeňme, že jde o ohýbání slov (skloňování, časování), jehož účelem je vyjádřit mluvnický vztah daného slova ke zbytku věty. Jestliže tedy přidáme ke slovu Petr koncovku -ovi, vyjadřujeme tak…
HISTORIE ANGLIČTINY – 1. díl: podivná slovní zásoba
Poté, co jsme se v nedávném seriálu podívali na zoubek historii češtiny, uzrál čas, abychom se dozvěděli něco také o světovém jazyce č. 1 – angličtině. Je to řeč, která bezesporu dominuje současnému globalizovanému světu, a aspoň základní znalost…
PERLIČKY Z HISTORIE ČEŠTINY – 12. díl: dáte si býkové maso?
Pokud by vám váš předek ze středověku nabízel „býkové maso“, neměl by na mysli nic jiného než nám dobře známé hovězí (od slova hovado = kus dobytka). Spojení typu „maso býkové“ nebylo tehdy nijak neobvyklým vyjádřením. Stará čeština totiž ve větší míře…
PERLIČKY Z HISTORIE ČEŠTINY – 11. díl: problematický vzor „stavení“
Skloňování podstatných jmen patřících pod vzor „stavení“ je zvláště v jednotném čísle pěkně nepraktické. Proč? Protože tvary skoro ve všech pádech mají stejnou koncovku. Však se podívejte: 1. stavení 2. stavení 3. stavení 4. stavení 5. stavení 6…
Výprodej v Zoner Pressu – knihy po 95 Kč
Naše „spřátelené“ vydavatelství Zoner Press vyhlásilo jarní úklid. Do 30. dubna si můžete koupit spoustu skvělých, byť druhojakostních knih za jednotnou cenu 95 Kč/kus. Pokud chcete rovnou začít vybírat, prohlédněte si kompletní nabídku. Já jenom…
PERLIČKY Z HISTORIE ČEŠTINY – 10. díl: vejce, ale vajec
Oblíbený zdroj bílkovin, který nazýváme „vejce“, se skloňuje skoro ve všech pádech normálně: vejci, vejcem, vejcích… Jedinou výjimkou je 2. pád množného čísla, kde se náhle E mění na A: vajec. Proč máme vEjce, ale vAjec a vAjíčko? V našem seriálu už…
PERLIČKY Z HISTORIE ČEŠTINY – 9. díl: příklonka „-li“
„Vezmu šířku, vezmu délku. Moc-li chcete přes prdélku?“ Slavný veršovaný citát z cimrmanovské scénky Elektrická sesle představuje zajímavé použití příklonného „-li“. Jsme totiž zvyklí, že tato příklonka se přidává k přísudku a vytváří tak větu…
PERLIČKY Z HISTORIE ČEŠTINY – 8. díl: proteze není protéza
Výraz „protéza“ dobře známe z medicíny. V lingvistice se používá příbuzný pojem, totiž proteze. „Protetickými hláskami“ nazýváme hlásky přidané na začátek slova, aby se snáze vyslovovalo v proudu řeči. Určitě nejznámější a u nás nejrozšířenější protezí…
PERLIČKY Z HISTORIE ČEŠTINY – 7. díl: tabuizovaná slova
V dávných dobách lidé docela běžně věřili, že název určité bytosti nebo jevu má jakési sepětí s její podstatou. A že tedy vyslovením tohoto jména je například možné takovou věc přivolat. Známe to z náboženské oblasti – například v židovské kultuře se…
PERLIČKY Z HISTORIE ČEŠTINY – 6. díl: významová diferenciace
Ve vývoji jazyka hrají zásadní roli hláskové změny. Z hlásek se stávají dvojhlásky, souhlásky se měkčí, výslovnost se zjednodušuje a tak dále a tak dále. Neustálé hláskové změny mají zajímavý vedlejší efekt: Výjimečně se totiž stane, že původní podoba…
PERLIČKY Z HISTORIE ČEŠTINY – 5. díl: břímě vs. břemeno
Že se v češtině dá jedna a tatáž věc označit různými názvy, všichni dobře víme. Proč se tedy zdržovat přemýšlením o tom, že máme dvojici synonym „břímě – břemeno“? Odpověď je prostá: V tomto článku nám totiž nepůjde konkrétně o dvojici „břímě –…